FILMOVÝ PŘÍBĚH

Profesor Challenger (Claude Rains) se vrací do Londýna z expedice do Jižní Ameriky s převratnými objevy. Na přednášce v Zoologickém institutu hovoří před svými kolegy a veřejností o objevu živých dinosaurů na vrcholu náhorní plošiny uprostřed amazonských pralesů. Setkává se však pouze s výsměchem. Zorganizuje tedy expedici, které se zúčastní Challengerův rival profesor Summerlee (Richard Haydn), lovec lord John Roxton (Michael Rennie), novinář Edward Malone (David Hedison) a Jennifer Holmes (Jill St. John), jejíž otec nabídl výrazný finanční příspěvek na realizaci expedice. Výprava se vydává do džungle, kde se k ní v malé vesničce přidají ještě Gomez (Fernando Lamas), pilot helikoptéry, jeho nohsled Costa a David, bratr Jennifer. Helikoptérou se dostávají na povrch náhorní plošiny, kde se záhy přesvědčují o pravdivosti Challengerova tvrzení. Po zničení helikoptéry jedním ze zástupců místní fauny se vydávají na průzkum neznáma, ve kterém zustali nedobrovolně uvězněni. Setkávají se s pravěkými ještěry, jsou svědkem jejich zápasu a náhodně objeví indiánskou dívku, která náleží ke kmeni žijícím na plošině. Později jsou právě těmito indiány zajati a uvězněni. Ale díky navázanému přátelství s touto dívkou se dostávají jeskynním systémem chodeb zpět do civilizovaného světa.

FOTOGALERIE

HERECKÉ OBSAZENÍ

Ztracený svět disponuje silným hereckým obsazením v čele s Claudem Rainsem v roli profesora Challengera, který se role zhostil skutečně výborně. Což se týká i dalších protagonistů. Ve filmu se mihla i řada herců, kteří měli pouze velmi malé role a nebyli ani uvedeni v titulcích. Postavy odpovídají ve jménech a charakterech knižní předloze. Jedinou výjimkou je mírná změna jména knižní postavy Maple Whitea na Burtona Whitea, kterého hraje Ian Wolfe.

REALIZACE FILMU

Studio 20th Century Fox se po úspěchu filmu Cesta do středu Země (Journey To The Center Of The Earth, 1959) rozhodlo setrvat v tomto žánru a odsouhlasilo natočení nové filmové verze Ztraceného světa. Režisérem byl zvolen Irwin Allen, který měl již na svém kontě několik úspěšných projektů (např. dokumentární film The Animal World z roku 1956). Scénář napsal Charles Bennett společně s Irwinem Allenem a hudba pro film je dílem dvojice Paula Sawtella a Berta Sheftera. Většina filmových scén byla natáčena ve studiích 20th Century Fox v Californii. Jednou z výjimek bylo natáčení nad jihoamerickým tropickým deštným pralesem, kde se do výše tyčí stolová hora, na kterou byl umístěn Ztracený svět. Není však dílem filmových trikařů, ale skutečně existuje. Jmenuje se Karavaina Tepui a nachází se v oblasti Grand Sabana v Národním parku Canaima ve státě Venezuela. Ve filmu se mihnou záběry i na další stolové hory (např. na Auyán Tepui a její Andělské vodopády).

Náhorní planina Karavaina Tepui, na kterou byl ve filmu umístěn Ztracený svět. Vlevo snímek z filmu, vpravo "civilní" fotografie.

SPECIÁLNÍ EFEKTY

Při diskuzích o speciálních efektech, kterými měly být ve filmu oživeni pravěcí ještěři, padlo jméno Willis O'Brien. Muž, který společně s Rayem Harryhausenem oživil dinosaury technikou stop-motion animace pro Allenův film The Animal World z roku 1956 a který také stojí za animací dinosaurů v prvním filmovém zpracování Ztraceného světa z roku 1925. O'Brien již delší dobu snil o tom, že se mu podaří natočit Ztracený svět znovu, s novými možnostmi animace. Byl proto nadšen, že jej Allen oslovil. Předvedl mu své nákresy a diskutoval s ním své nápady a Allen byl zpočátku nadšen možností, že dinosauři ve filmu budou oživeni stop-motion animací. Bohužel při prezentaci svých nákresů a vizí na schůzce s vedením 20th Century Fox neuspěl. Studio tento postup označilo za velmi zdlouhavý a zavrhlo jej. Irwin Allen se poté definitivně přiklonil ke ztvárnění dinosaurů ve filmu pomocí opticky zvětšených ještěrů, tzv. "slurpasaurů" (viz odstavec níže). Willis O'Brien byl z tohoto postupu velmi zklamán a ač je uveden v titulcích jako technický poradce, jeho přínos filmu je díky zavržení klasické animace takřka nulový. Efekty s opticky zvětšenými ještěřy měli na starost L. B. Abbott, James B. Gordon a Emil Kosa Jr.

Irwin Allen (vlevo) a Willis O'Brien nad koncepcí modelů dinosaurů pro film The Animal World (1956).

"SLURPASAURUS"

Termínem "slurpasaurus" se označuje technika použití opticky zvětšených plazů, kteří měli ve filmu představovat dinosaury (často se na těla plazů speciálními lepidly připevňovaly různé ozdoby jako límce, rohy, trny atd.). Záběry takovýchto plazů působí na plátně skutečně impozantně (především díky přirozeným pohybům zvířat, které stop-motion animace nikdy zajistit nedokázala), ale téměř ve všech filmech, kde bylo této techniky použito, se jedná spíše než o kvalitní efekt o týrání zvířat. Dva ještěři, úmyslně poštvaní proti sobě, si vzájemně způsobovali těžká zranění, které nezřídka končilo smrtí jednoho z nich. Tato technika byla populární od 40-tých let, kdy měl premiéru první film s těmito efekty One Million B. C. (1940) a průběžně se používala až do počátku 60-tých let, kdy začala upadat (především díky brutalitě vůči zvířatům, které si začínalo všímat stále více organizací). Filmů se "slurpasaury" existuje celá řada, např. již zmíněný One Million B. C. (1940), The Land Unknown (1957), Tarzan's Desert Mystery (1943) nebo Journey To The Center Of The Earth (Cesta do středu Země, 1959). Záběry z těchto snímků byly opakovaně použity v dalších filmech.

Zleva: záběry "slurpasaurů" z filmů Journey To The Center Of The Earth (Cesta do středu Země, 1959) a One Million B. C. (1940).

VYSTŘIŽENÉ SCÉNY

Při shlédnutí některých propagačních fotografií či při čtení komiksu, který je přepisem scénáře filmu, může člověk nabýt dojmu, že v samotném filmu mělo být původně více scén. Bohužel v tomto případě to tak není. Některé propagační fotografie jsou pouze stylizovány do dramatických scén a komiks, jak již bylo řečeno, je přepisem původního scénáře, kde se mohly vyskytovat scény, které nakonec byly vyškrtnuty a nikdy nebyly realizovány.

Jedna z propagačních fotografií k filmu s útokem obřího pavouka na domorodou dívku a scéna s ptakoještěry z komiksového přepisu scénáře.

ZAJÍMAVOSTI

> Ztracený svět jako televizní seriál

Irwin Allen od realizace filmu nosil v hlavě myšlenku rozdělit film na několik částí a vytvořit tím tak seriál pro televizní obrazovku. Zůstalo ovšem jen u nápadu, který nikdy nebyl realizován.

> Využití kulis po filmu Cesta do středu Země

Přípravy na natáčení Ztraceného světa začaly záhy po premiéře filmu Cesta do středu Země (Journey To The Center Of The Earth, 1959). Využity byly některé kulisy znázorňující místa a prostory v podzemí z tohoto filmu, které pro natáčení Ztraceného světa doznaly několika úprav (viz srovnání fotografií). 

Vlevo původní kulisa podzemí z filmu Cesta do středu Země (1959) znázorňující Atlantidu a vpravo její upravená podoba ve filmu Ztracený svět (1960).

FILM VS. ČESKÁ REPUBLIKA

Informace o dabingu budou doplněny.

FILM A JEHO PRODUKTY

Ztracený svět provázel v době jeho premiéry prodej nerůznějších produktů s ním přímo souvisejících. Téma dinosaurů na plátně bylo stejně poutavé tehdy jako dnes. V té době se v prodeji objevila kniha odkazující na Allenův film, komiksová verze filmu, v dalších letech pak VHS a DVD se samotným filmem a bonusovými materiály či soundtrack s filmovou hudbou. Níže naleznete o těchto produktech více informací (řazeno chronologicky).